Ráno jako Andy Sachs z Ďábel nosí Pradu. Když nevím, co si mám vzít na sebe. Protože všechno je v danou chvíli špatně. Buď to není vyžehlené, hůř, je to ve špinavém prádle, nebo se to nehodí k tomu ostatnímu. Navíc chodím na ten typ školy, kde si můžete každý den prohlédnout nejnovější kolekci všech známých návrhařů. Takže i když se všechno k sobě náhodou hodí, stejně se na vás dívaji skrs prsty. (naštěstí s tímhle typem lidí se nemusím moc bavit). Další věc je, že na naší škole jsou skoro všichni štíhlí, vážně, jako když je omylem vysypete z modního časopisu. Děláme vtípky, že je to tím, že máme moc pater, schodů a příliš špatnou jídelnu. A nakonec, připadám si jako Andy v každé fyzice, matematice, chemii (takhle bych mohla pokračovat donekonečna), protože profesoři po nás vyžadují věci, které nám ani nevysvětlí a pak se diví, že to nikdo nepochopil. No občas si říkám zlatá Miranda Priestlyová.
Odpoledne, když sedím nad kupou učebnic jako Rory Gilmore z Gilmorových děvčat. Jen nepiju tak silnou kávu, potřebovala bych na ní 2 balení a pak by se mi ten hrnek stejně rozpustil. Nicméně tuhle postavu obdivuju a vždycky obdivovat budu.
A můj nejoblíbenější, večer jako Serenou van der Woodsen z Gossip Girl. Miluju předstírání toho, že umím chodit na podpatcích,že jsem bohatá, krásná a mám jakéhokoli muže, na kterého si ukážu. A hlavně, že mám svou šatní skříň tak obrovskou, že bych jí v případě nouze mohla použít jako bunkr já i mých 5 kamarádek.
Žádné komentáře:
Okomentovat